sobota 27. února 2016

Cizrnová pomazánka

Cizrnu jsem si v poslední době docela oblíbila. Pokud nemám čas si ji připravovat sama, použiji tu z plechovky. A takhle jsem to udělala i tentokrát.

Ingredience:

  • plechovka cizrny 
  • stroužek česneku
  • špetka kurkumy
  • špetka pepře
  • lžička soli

1. Cizrnu scedím, ale nálev si nechám stranou. Potom všechny suroviny nasypu do mixéru.

2. Cizrnu s česnekem a kořením nasypu do mixéru a začnu mixovat. Po troškách přidávám nálev, dokud nezískám jemnou konzistenci.

3. Pomazánku mažu na opečený chleba a ozdobím rajčaty.


Faktické okénko


Až se vás někdo zeptá: "A kde bere vegan bílkoviny?", můžete mu klidně odpovědět, že třeba z cizrny. Tahle luštěnina jich totiž obsahuje asi 20 g na každých 100 g.


úterý 23. února 2016

Omáčka z pečených paprik s olivami

Pečené papriky nemusíme jíst jen samotné. Můžeme si z nich připravit výbornou omáčku; třeba na těstoviny.


Na dvě porce:


  • 5 červených paprik
  • 1/2 červené cibule
  • 6 cherry rajčat
  • černé olivy (libovolné množství)
  • lžíce oleje

1. Papriky rozpůlím, očistím a dále se řídím podle tohoto postupu.

2. Cibuli nakrájím na drobno, vsypu ji na rozpálený olej a opékám. Mezitím si rozmixuji oloupané papriky.

3. Když začne cibule hnědnout, přisypu k ní rajčata nakrájená na čtvrtky a nechám je změknout.

4. Pak už jen přidám papriku, olivy a celou omáčku prohřeji.


Možné obměny:


Místo černých oliv lze použít i olivy černé, nebo jejich kombinaci. Stejně tak se nemusíte omezovat jenom na červenou papriku. 

Já jsem si k omáčce uvařila penne, ale druh těstovin je samozřejmě také na vás.

sobota 20. února 2016

Polévka z červené řepy a zelí

Řepa je moje oblíbená zelenina. Nejen, že má skvělou chuť a je levná, má také mnohé využití - dá se z ní připravit pomazánka, nebo dip, salát, nebo třeba polévka. A když se k ní přidá i zelí, je to teprve mňamka.

Cca 4 menší porce:


1 vělká řepa
1/4 hlávky červeného zelí
2 menší brambory
1/2 červené cibule
1 šálek mražené zeleniny
1 litr zeleninového vývaru
1 lžíce oleje
1 lžička majoránky
1 lžička kmínu
sůl, pepř


1. Ze všeho nejdříve si připravíme zeleninu. Cibuli nasekáme na drobno, zelí na menší kousky. Řepu a brambory zbavíme slupky a nakrájíme je na kostičky.

2. V hrnci rozehřejeme olej a vhodíme na něj cibuli, kterou necháme trochu změknout. Přisypeme kmín a majoránku.

3. Do hrnce přidáme zelí, řepu a přilijeme vývar. Necháme vařit na menším stupni, dokud nebude zelenina měkká.

4. Nakonec do polévky vsypeme brambory a polévku vaříme, dokud dostatečně nezměknout.

5. Po dovaření můžeme do polévky přidat ještě klíčky, případně je využít jako ozdobu při servírování.



Obměny:


Chceme- li polévku krémovou, rozmixujeme ji a zředíme rostlinnou smetanu. Pokud máme rádi husté polévky, ale ne úplně krémové, odebereme asi půlku polévky a rozmixujeme ji. Potom rozmixovanou část zase vrátíme zpět.

Faktické okénko:


Červená řepa obsahuje asi 1,5 g bílkovin na 100 g. Je bohatá i na vlákninu, obsahuje draslík a zinek.

čtvrtek 18. února 2016

Recenze na nakličovací bio misku + úplný postup, jak klíčím

Jak už jsem psala minulý týden, klíčky jsou jednoduše bezva. A jejich příprava není ani nijak složitá, i když zabere několik dní.

Než začnu s nakličovací miskou, určitě bych neměla vynechat to, že původně jsem klíčila v cedníku. Postup byl jednoduchý - do cedníku nasypat nějaké to semínko, postavit třeba na velkou misku, nebo hrnec a pravidelně proplachovat. Je to velmi snadné a nemusíte investovat do žádné speciální misky.


Proč jsem do ní tedy investovala já? Jednak pro to, že mě nebavilo někam cedník přesunovat a blokovat hrnec. Kromě toho, jsem chtěla každý druh klíčků zvlášť, což s jedním cedníkem nešlo (a víc by jich zabralo spoustu místa). Také se mi zdálo, že tím, jak cedník vypouklý, byly na sebe klíčky moc namačkané, a občas se mi stalo, že pár kousků zplesnivělo ještě dříve, než stačilo dostatečně vyklíčit.

V každém případě, cedník je asi nejlevnější a nejsnazší varianta, protože ho má doma snad každý. Doporučuji ho také v případě, že zatím s klíčením nemáte žádné zkušenosti a chcete si jen vyzkoušet, zda vám vůbec budou chutnat. Aby vám potom doma zbytečně nestrašila nevyužitá miska za několik stovek.

Co se mi na misce líbí


Ale teď už k mojí misce. Bio misku značky PRO VITA jsem si koupila přes internet asi za 400 Kč. Misky jsou vyrobené z materiálu acrylsklo, které by mělo být odolné proti poškrábání i rozbití (zatím se mi - naštěstí - nepodařilo ani jedno odzkoušet). Celý systém se skládá ze tří misek, kam se umístí semínka, spodní misky pro zachycení vody, a víčka.


Výborné je, že můžeme použít všechny tři misky najednou, ale také jenom dvě, nebo jednu, pokud nechceme velké množství klíčků. Misky dobře udržují vlhkost i cirkulaci vzduchu, takže se mi nestalo, aby mi nějaký klíček shnil. Každá odtoková rourka má navíc svůj sifonek, a tak voda odtéká, aniž by klíčky odtok ucpávaly.


Výhodou je pro mě i to, že všechny tři misky jsou uložené pěkně pod sebou, a tak nezabírají příliš místa, jako by tomu bylo s několika cedníky, nebo skleničkami.

Klíčení


Konečně se dostáváme k samotnému klíčení. První krok je nakoupení semínek - nejlépe v bio kvalitě. Není úplně nutné hledat krámek se zdravou výživou, například mungo fazole, či čočka jsou běžně k dostání v supermarketu.

Nová semínka většinou připravuji večer. Nejdřív si napustím velkou mísu vody, a potom v ní semínka důkladně properu. Pokud na hladinu vyplave nějaká nečistota, nebo si všimnu poškozeného semínka, ihned je odstraním. Propraná a scezená semínka vložím do misky a zaliji je vodou tak, aby byla všechna dostatečně ponořená. Takto je nechám přes noc.

Ráno ze semínek opět sliji vodu a nasypu je do klíčících misek. Večer je propláchnu vodou, a to opakuji další dny ráno i večer, dokud semínka nenaklíčí. Některým stačí třeba jen dva dny (mungo), jiným to trvá trochu déle (např. čočka).


Co se týče vody, spousta lidí používá přefiltrovanou, nebo i balenou vodu. Já si vždy převařím vodu z kohoutku, naliji ji do velké lahve, nechám ji vystydnout a potom s ní klíčky prolévám. Ani když klíčky proliji a voda mi zůstane v zachycovací misce, nevylévám jí do odpadu. Využiji ji ještě na zalévání rostlin, které mám doma.

Ale o těch zase někdy příště :)


úterý 16. února 2016

Cuketa s tofu a arašídy

Tahle cuketa je skvělá, když už se mi omrzí rýže, kuskus, těstoviny, brambory (a tak dále), ale stále chci něco teplého k obědu. Anebo když potřebuji zpracovat zbytek tofu.


Suroviny:


  • cuketa střední velikosti (ne příliš přerostlá)
  • 1/2 uzeného tofu
  • 2 lžíce loupaných arašídů
  • 1 lžička arašídového másla
  • hrnek vody

1. Připravím si cuketu - tu můžeme zpracovat několika způsoby - nakrájet ji na tenké plátky, použít spirálový kráječ, spiralizér, nebo škrabku na brambory. Tofu nakrájím na menší kostičky.

2. Na pánvi nasucho opražím arašídy a až zhnědnou, přesypu je do misky. 

3. Začnu opékat tofu - když se začne přichytávat k pánvi, přidám arašídové máslo. Do pánve potom naliji asi skleničku vody a nechám, aby se v ní máslo rozpustilo.

4. Když se část vody odpaří, přisypu do pánve cuketu a celou směs míchám, dokud cuketa trochu nezměkne.

5. Na závěr už je přisypu arašídy, které dosud odpočívaly v misce. A je to!




Možné varianty:


Místo arašídů se dají stejně dobře použít třeba kešu, nebo jiné oříšky. Já jsem použila arašídy pro to, že je mám ze všech oříšků asi nejradši. A taky jsou levnější než kešu :)

Tofu nemusí být nutně jen uzené. Lze koupit i různě ochucené - nebo naopak úplně bez ochucovadel a okořenit si ho před vařením podle svého.

Faktické okénko


Cuketa je více než z 90% tvořena vodou. Obsahuje mnoho vitaminů i minerálů - vápník, vitamin C nebo draslík.











sobota 13. února 2016

Kokosové kari se žampiony a hráškem

Máte rádi kari? To je dobře, protože dnes si jedno uvaříme. Tohle kari se podle mě skvěle hodí do zimního období, protože obsahuje sladké kokosové mléko, které jen vybízí zalézt si pod vyhřátou peřinu, ujídat kari lžící, a už nikdy nemuset vstávat (zvlášť když člověk musí další den do práce).


Suroviny:

  • 2 lžíce oleje
  • 1 cibule
  • 1 stroužek česneku
  • kousek zázvoru
  • 1 lžíce kari koření
  • 1 lžička kurkumy
  • 1 lžička koření tandoori masala
  • 6 větších žampionů
  • 150 g mraženého hrášku
  • 1 lžička soli
  • 300 ml vody
  • 1 plechovka kokosového mléka
  • šťáva z 1/2 citronu

1. Na pánvi (nejraději používám wok) rozpálím olej a vhodím na něj nadrobno nasekaný česnek a zázvor. Přisypu kari koření, kurkumu a tandoori masalu a krátce osmažím.

2. Do pánve nasypu na nudličky nakrájenou cibuli, prudce opeču a přidám na plátky nakrájené žampiony a hrášek. Vše posolím, zaliji vodou, ztlumím plamen a nechám pár minut pobublávat.

3. Když se část vody odpaří, vyklopím do pánve ještě kokosové mléko, naliji citronovou šťávu a vařím tak dlouho, dokud žampiony a hrášek nezměknou. A je to!



Možné obměny:

Pokud nemáte rádi houby, můžete je vyměnit třeba za tofu. Ani hráškem se nemusíte omezovat, do kari se dá dát prakticky jakákoliv zelenina, kterou máte rádi. Doporučuji především brokolici, protože její růžičky krásně nasají omáčku.

Jako přílohu mám nejraději rýži, ale nepohrdnu ani kuskusem, bulgurem nebo plackou.


Faktické okénko


Kurkuma pomáhá snižovat cholesterol a v těle působí protizánětlivě.






čtvrtek 11. února 2016

9 důvodů, proč jsou klíčky skvělé

Klíčky jsem ochutnala poprvé asi před rokem v jednom veganském bistru (které už bohužel převálcovala hamburgrárna). Byly to mango fazolky a chutnaly opravdu skvěle. Trochu jako čerstvý hrášek přímo z lusku. A tak jsem se rozhodla, že klíčení musím vyzkoušet i doma.

Na internetu je bezpočet návodů na to co, jak a v čem klíčit. Můžete si koupit speciální misky, využít cedník, nebo jen zrecyklovat prázdné PET lahve.



Naklíčit se dá opravdu mnoho - čočka, fazole, cizrna, pohanka a další. Já jsem si ze všeho nejdřív vyzkoušela právě mungo fazole, které mě mile překvapily, protože začaly klíčit velmi rychle. A i když jsou mungo opravdu moc dobré, po čase jsem se rozhodla vyzkoušet něco jiného. A tak jsem si koupila nakličovací misku (zn. PRO VITA), zaexperimentovala s čočkou i cizrnou a přináším vám:


9 důvodů, proč jsou klíčky skvělé


1. Klíčky jsou zdravé. Klíčky obsahují velké množství cenných látek např. vitaminy A, B, E, C, fosfor, bílkoviny, vápník, železo, draslík. 

2. Klíčení je snadné. Stačí jenom vhodná nádoba a voda. Klíčky stačí jen dvakrát denně propláchnout, a tím veškerá péče o ně končí.

3. Klíčky jsou dobře stravitelné. U naklíčených luštěnin se nemusíte obávat ani nadýmání.

4. Klíčky zpestří jídelníček. Jestliže vás už nudí stále stejné saláty a hledáte nějaké oživení, klíčky jsou to pravé. Samozřejmě je můžete jíst i samostatně, použít do polévky atd. 

5. Klíčky skvěle chutnají. Chuť klíčků si zamilujete; jsou čerstvé, křupavé a plné života. 

6. Klíčky nejsou jen jedny. Tento bod úzce souvisí s tím předchozím. Paleta pro nakličování je dost pestrá, proto pokud se vám přejí jedna varianta, snadno za ni najdete náhradu.

7. Klíčky jsou levné. Pokud tedy mluvíme o těch, které si připravíme doma. Například mungo fazole v bio kvalitě seženete kolem 40 Kč za 250 g. A ze čtvrt kila fazolek bude klíčků habaděj. Nehledě na to, že domácí klíčky budou vždy čerstvější, než ty kupované.

8. Klíčky jsou vhodné prakticky pro všechny - masožravce, vegetariány, vegany, dokonce i pro striktní vyznavače syrové stravy.

9. Klíčky mají mnohé využití. Klíčky nemusíte jenom křupat k svačině. Dají se přidat do salátu, do polévky, existují dokonce i recepty na chléb z klíčků.

Pokud také klíčíte a napadá vás ještě nějaký důvod, na který jsem zapomněla, určitě mi dejte vědět do komentářů :)

Na příště jsem si pro vás přichystala mini recenzi nakličovací misky a celý postup toho, jak klíčky připravuji.











úterý 9. února 2016

Pečený plněný lilek

Máte rádi lilek? Tak to vám určitě bude chutnat tahle "lodička". Výhodou je, že náplň můžeme neustále obměňovat a vytvářet tak další a další kombinace.


Ingredience:


  • 1 střední lilek
  • 4 malá rajčátka
  • 3 lžíce kuskusu
  • 2 výhonky řapíkatého celeru
  • 1 stroužek česneku
  • 1 cibule
  • 2 lžíce oleje
  • sůl, pepř
  • libovolné bylinky (např. bazalka, petrželka)
  • 6 lžic vody (zeleninový vývar) na kuskus


1. Ze všeho nejdříve si připravíme lilek - rozkrojíme jej napůl a položíme na plech slupkou nahoru. Troubu zapneme asi na 200°C a pečeme dokud lilek nezměkne.

2. Mezitím si spaříme rajčata, oloupeme jim slupku a nakrájíme je na malé kousky. Dále nakrájíme celer, cibuli a česnek nadrobno. Kuskus nasypeme zvlášť do misky a zalijeme jej asi 6 lžicemi vody (nebo vývaru).

3. Lilek vytáhneme z trouby, necháme ho vychladnout a potom vnitřek vydlabeme lžičkou tak, aby zde vznikl dostatečný prostor pro náplň. Vnitřek lilku nevyhazujeme, ale nakrájíme jej na menší kousky, které později využijeme do směsi na náplň.

4. Do malého hrnce nalijeme olej a necháme jej rozpálit. Potom přisypeme cibuli, celer, česnek a všechno chvíli opékáme (pozor, česnek se nesmí opéct příliš). Přidáme vnitřek lilku, rajčata a kuskus a chvíli prohřejeme. Na závěr přidáme sůl, pepř, bylinky a důkladně promícháme.

5. Vzniklou směs pak nandáme do vydlabaných půlek a strčíme ještě na chvíli do trouby. Protože jsme všechny ingredience už zpracovávali, není nutné nechat lilek v troubě příliš dlouho - stačí do mírného zhnědnutí kuskusu.

6. Jako příloha postačí zeleninový salátek. Lilek chutná dobře ale i s bramborovou kaší (pokud se vám líbí ta na mojí fotografii, postup najdete zde).




Možné obměny:

Ne všichni mají rádi výraznou chuť řapíkatého celeru, což ale nevadí, protože v tomto receptu se dá velmi snadno nahradit třeba cuketou, nebo mrkví. Místo kuskusu lze použít i bulgur, případně rýže.

Jako přílohu si můžete k lilku uvařit bramborovou kaši s batátem


Faktické okénko:

Lilek obsahuje asi 90% vody a jen velmi málo tuku. Někdy ho najdete i pod názvem "baklažán".

sobota 6. února 2016

Fazolová pánev se sójou

V podstatě je to také pseudo chilli con carne. Ale moc dobré; a navíc se k němu jako příloha hodí téměř cokoliv - bulgur, kuskus, rýže, brambory, či jen kousek pečiva.

Suroviny:


  • 80 g sojového granulátu 
  • 1 plechovka červených fazolí ve slaném nálevu
  • 2 plechovky krájených loupaných rajčat
  • 2 červené papriky
  • 2 stroužky česneku
  • 2 lžíce oleje
  • 2 lžičky mleté papriky
  • 2 lžičky kari koření
  • 1 lžička kurkumy
  • 1 lžička soli

1. Sóju připravíme podle návodu na obalu; většinou je ale postup následující - dáme vařit vodu, do které vhodíme bujón, nebo ji okořeníme (případně použijeme domácí vývar). Do vroucí vody nasypeme granulát a necháme asi 10 minut vařit. Sóju scedíme a vymačkáme z ní přebytečnou vodu.

2. Na pánvi rozpálíme olej a vsypeme do ní nadrobno nakrájený česnek, mletou papriku, kari a kurkumu a vše velmi krátce osmažíme. Potom přidáme nakrájenou papriku a ještě chvíli opékáme.

3. Až paprika trochu změkne, přisypeme k ní uvařenou sóju a necháme jí trochu zhnědnout.

4. Ve směsi už chybí jen rajčata a fazole - nyní přichází jejich chvíle. Pak už jen přisypeme sůl a necháme vše prohřát a chvíli povařit.



Faktické okénko


Sójový granulát je vhodný i pro bezlepkovou dietu. Kromě toho na 100 g obsahuje 50 g bílkovin a 16 g vlákniny.






čtvrtek 4. února 2016

Jak jsem jedla v Londýně

Nedávno jsem si splnila dlouholetý sen a podívala se do Londýna. A moji spolucestovatelé se strachovali: "Ty jo, Zuzko, a co tam vlastně budeš jíst?". Já jsem si žádné starosti ohledně stravy nedělala, protože jsem si byla jistá, že minimálně ovoce a zeleninu v Londýně mají (ha ha). Nakonec to dopadlo ještě lépe.

Na svačinku do letadla jsem si vzala ovoce, protože je příjemně osvěžující a jeho sladkost mi pomohla zvládnout nepříjemný pocit z létání. Večer jsem si dala chléb s burákovým máslem, který jsem si před cestou připravila doma.

Druhý den jsme zašli do nedalekého Tesca pro svačinu na naše putování. Vybrala jsem si hroznové víno a jablka; a co se mi v potravinách nejen v Tescu, ale obecně v Londýně, líbilo - všude měli různé kelímky "to go" s nakrájeným ovocem, nebo zeleninou, které jsou skvělou alternativou rychlé svačiny v podobě housky, nebo čokoládové tyčinky, po které mnoho lidí v nouzi sáhne.

Ovoce a zeleniny měli v Londýně samozřejmě mnohem více druhů (ale i tak si myslím, že na tom u nás nejsme nijak špatně) a nechyběly ani takové "vymoženosti" jako cuketové, či mrkvové špagety. Co se týče cen ovoce a zeleniny, přišlo mi to trochu jako u nás - něco dražší, něco naopak levnější. Například mango měli v Tescu za 69 pencí, zatímco u nás ve stejném řetězci jsem ho viděla za 39 korun.

Oběd jsme si dali v čínském bistru, kde jsem si vybrala rýži se zeleninou a sladkokyselou omáčkou, kterou si v bistru sami připravují. Tahle mňamka mě vyšla asi na 7 liber. Navštívili jsme také Mark and Spencer potraviny, kde jsem neodolala a koupila si malý balíček octových křupek. Byly moc dobré, ale chipsům s touto příchutí stejně konkurovat nemůžou. V M&S jsem si ještě vybrala dvě avokáda a nějaký místní chléb s vegan složením, ale s velice mdlou chutí a dost podivnou konzistencí. Avokádo to ale zachránilo, bylo pěkně měkké, vnitřek krásně žlutozelený a neskutečně chutný.

Na kávě jsme byli několikrát v Pret A Manger a (nejen tady) mě příjemně překvapilo, že v nabídce je úplně běžně kromě kravského, také rostlinné mléko. Nejčastěji sojové, ale třeba i mandlové.

Poslední den pobytu jsme si dali oběd v Camden Marketu, kde jsem objevila stánek s výbornou plackou z quinoy, ke které byla ještě cizrna, rýže, zeleninový salátek a octová zálivka posypaná černým sezamem. Ačkoliv porce vypadala dost malá, jídlo mě zasytilo na dlouhou dobu a opět mě utvrdilo v tom, že quinoa je skvělá. Bohužel cenu už si přesně nepamatuji, ale určitě to bylo do 8 liber.



Poslední večeři jsme si opravdu užili - po dlouhém hledání jsme našli restauraci v Covent Garden s názvem Le Pain Quotidien. V nabídce bylo i pár veganských jídel; vybrala jsem si chilli con carne. Bylo opravdu výborné a navíc ozdobené čerstvým quacamole. Po večeři jsem si ještě dala kávu s mandlovým mlékem a za oboje dohromady zaplatila asi 18 liber.


Do letadla jsem si ještě vzala pár jablek, ale moc jsem toho tam, ani před samotným odletem nesnědla, protože jsem byla hrozně nervózní. Ráda poznávám cizí místa, ale samotná cesta mě vždycky docela stresuje. To jsem ale cestovatel, co?






úterý 2. února 2016

Hustá čočková polévka

Jak už jsem se zmiňovala v receptu na čočku nakyselo, tuhle luštěninu poslední dobou jím velice často. A to i v podobě husté polévky.

Suroviny:


  • 1 šálek čočky
  • 2 menší mrkve
  • 1/2 batátu
  • 1 cibule
  • 2 lžíce oleje
  • 800 ml zeleninového vývaru
  • 1/2 plechovky loupaných rajčat (nejlépe už krájených)
  • 1 lžička soli
  • 1/2 lžičky pepře
  • 1 snítka koriandru

1. V hrnci necháme rozpálit olej, vhodíme do něj cibuli rozkrojenou na čtvrtky a hned na to přidáme nadrobno nakrájený batát a mrkev. Necháme opékat, dokud zelenina nezíská světle hnědý nádech.

2. Potom vsypeme čočku, sůl, pepř a přidáme rajčata. 

3. Vše pak ještě zalijeme vývarem a promícháme. Polévku přivedeme k varu, ztlumíme plamen a čekáme, dokud není zelenina i čočka měkká.

4. Na závěr přidáme nasekaný koriandr. A je to!


Pokud jste nikdy koriandr neochutnali, raději to udělejte dřív, než jej použijete do polévky. Má velice výraznou chuť a ne každému zachutná (někdo tvrdí, že chutná jako saponát).

Možné varianty:

Já jsem sice použila čočku červenou, ale dá se použít i jiný druh (pozor na klasickou hnědou - musí se před vařením několik hodin namáčet). Pokud nemáte po ruce batát, můžete jej nahradit brambory.

Čočkovou polévku lze uvařit i ze starší čočky - třeba když vám zbyde. V tomto případě uvaříme polévku úplně stejně, jen vynecháme krok s přisypáním čočky úplně nakonec. 

Faktické okénko

Koriandr má pozitivní vliv na trávení. Pokud si z něj připravíte čaj, pomůže vám zbavit se nadýmání.