úterý 29. března 2016

Polévka s hráškem a růžičkovou kapustou

Poslední dobou mám pocit, že mi chutnají věci, které jiní příliš v oblibě nemají. Třeba jako růžičkovou kapustu. Pokud ji máte rádi i vy, neváhejte, a uvařte si z ní dobrou polévku.


Pro dva jedlíky:


  • 1 mrkev
  • 1 lžíce oleje
  • 80 g mraženého hrášku
  • 8 - 10 kusů růžičkové kapusty
  • 800 ml zeleninového vývaru
  • pepř, sůl

1. Na oleji osmahneme na nudličky nakrájenou mrkev. Přidáme kapustičky, a opékáme je do lehkého zhnědnutí.

2. Potom přisypeme mražený hrášek, sůl a pepř, případně další koření, podle chuti. Po pár minutách zalijeme zeleninu vývarem, a necháme tekutinu přijít k varu. Polévku pak vaříme, dokud všechna zelenina nezměkne.

A je to!

(Omluvte dnes recept bez fotografie - polévka byla pryč dřív, než jsem si vzpomněla, že bych ji měla vyfotit :)

Praktický tip:


Se solí vždy opatrně! Pokud nepoužíváte domácí vývar, raději polévku dosolte až nakonec, aby nebyla příliš slaná. Jestliže jste si vývar připravili sami, solte podle toho, jak (moc) jste osolili vývar.

sobota 26. března 2016

Zapečené brambory s brokolicí a žampiony

Poslední dobou se dívám na brambory jako na téměř perfektní plodinu. A tak je upravuji na tisíce způsobů. Ten následující je sice trochu pracnější, ale určitě stojí za to.

Množství vychází asi na 6 porcí.

Základ:


  • 1 brokolice
  • 5 větších brambor
  • 6 žampionů
  • 1/2 cibule
  • 1 lžíce oleje
  • 1/2 lžičky kmínu
  • 1/2 lžičky sladké papriky
  • sůl

Zálivka:

  • 100 ml rýžové smetany
  • 1 naběračka vody (může být i ta, co zbyde z vaření brokolice)
  • 1/2 lžičky dijonské hořčice
  • 1 lžička provensálského koření
  • špetka pepře

Sypání:

  • 1/2 cibule
  • 2 lžíce strouhanky

1. Brokolici rozdělíme na růžičky a vhodíme je do vroucí vody .Vaříme je několik minut, dokud nejsou poloměkké.

2. Brambory zbavíme slupky, nakrájíme je na plátky a dáme je také vařit do vody, dokud trochu nezměknou (pozor, nesmí se rozvařit).

3. Žampiony oloupeme a nakrájíme na plátky. Potom necháme na lžíci oleje zpěnit na drobno pokrájenou cibulku, přisypeme houby, kmín, papriku, zalijeme trochou vody, a necháme vše pod pokličkou dusit, dokud nebudou žampiony měkké.

4. Zatímco se žampiony dusí, využijeme čas na přípravu zálivky. Smícháme smetanu s vodou a rozmícháme v ní hořčici. Přidáme koření a důkladně promícháme.

5. Když máme vše připraveno, začneme vrstvit do zapékací misky. Naspod poklademe jednu vrstvu brambor, na kterou rozprostřeme všechny žampiony. Zalijeme asi třetinou zálivky. 

6. Další vrstvou jsou opět brambory, na které dáme brokolici, a zalijeme jí další částí zálivky. Poslední vrstva budou opět brambory a zbylá brokolice. Na vršek dolijeme zbytek zálivky.

7. Navrstvené brambory posypeme strouhankou smíchanou s drobně pokrájenou cibulí. Vložíme do trouby a pečeme asi na 200°C. Brambory jsou hotové, když je horní vrstva, včetně strouhanky, opečená dohněda.



Možné obměny:


Pokud nemáte rádi houby, lze je vynechat. Brokolice by ale byla škoda! Nemusíte striktně použít jenom rýžovou smetanu, dobře bude fungovat třeba i ta sojová.

Před servírování posypte každou porci zelenou cibulkou, nebo třeba řeřichou.

čtvrtek 24. března 2016

Jak jsem přestala pohrdat tuřínem

Tuřín pro mě byl vždycky zvláštní. Představovala jsem si obří bulvu, která je uvařená, rozplizlá a nevalné chuti. Zase jsem se mýlila. 

Nedávno měla kolegyně k obědu jakousi zeleninovou směs, o které nám řekla, že je v ní, mimo jiné, tuřín. Ten den jsme jeli koupit zeleninu, a měli tam - tuřín! A za 9,90 Kč/kg. Tak jsme si ho vzali. Doma nastala otázka, která se objeví vždy, když člověk nenakupuje s konkrétní představou, jak danou věc zpracuje. A to, co z toho tuřínu vlastně uvařit.

Nakonec jsem se dočetla, že někteří lidé používají tuřín podobně jako brambory, takže třeba i na hranolky. A tak jsem nakrájela tuřín na menší kousky, přidala k nim pár brambor, kdyby tuřín zklamal, posypala jej trochou soli a sušené majoránky. Potom jsem ho dala péct asi na 200°C do trouby (teď už vím, že mu změknutí trvá trochu déle, než bramborám). Mezitím jsem samozřejmě neodolala a ochutnala kousek tuřínu syrového, který mi připomínal kedlubnu.

Když se na kouscích tuřínu začaly objevovat hnědé, opečené flíčky, vyndala jsem ho z trouby, a hned začala jíst. Musím se přiznat, že jeho chuť mě dost překvapila. Nebyla tak mdlá, jak jsem předpokládala, ani příliš výrazná. Tuřín prostě zabodoval. Je to skvělá alternativa, když už vás nudí opečené brambory, a navíc, je opravdu levný, takže se nemusíte bát přihodit si do košíku i ten největší, který v obchodě najdete.


úterý 22. března 2016

Kotlík s cizrnou a fazolemi

Tenhle kotlík jde uvařit velmi rychle a snadno. Často ho vařím v případě, že si večer vzpomenu, že nemám na druhý den oběd, a už se mi nechce nic vymýšlet.




Na 4 menší porce:


  • 1 červená cibule
  • 1/2 plechovky červených fazolí 
  • 1 plechovka cizrny
  • 1 plechovka krájených rajčat
  • 1/2 lžičky kurkumy
  • 1/2 lžičky kari
  • 1/2 lžičky sladké papriky
  • 1 stroužek česneku
  • 1 lžíce oleje
  • špetka kmínu
  • sůl, pepř

1. Na oleji necháme zpěnit najemno nakrájenou cibuli. Potom k ní přisypeme všechno koření kromě soli a pepře a chvíli opékáme.

2. Po chvíli přidáme česnek nakrájený na kostičky a scezenou cizrnu. Za pár minut přilijeme trochu vody a necháme ji odpařit.

3. Když je paprika měkká, přidáme ke směsi rajčata, fazole a několik minut vše povaříme na nižším stupni. Během vaření několikrát ochutnáme a podle potřeby dosolíme.


Možné obměny:


Tato verze jídla je ta jednodušší a rychlejší. Pokud ale chcete, můžete použít cizrnu i fazole, kterou přes noc namočíte. Rajčata se dají použít i čerstvá; konzervovaná používám hlavně v případě, že ta z obchodu se nedají zatím moc jíst ;)

Jako příloha se hodí prakticky cokoliv - rýže, kuskus, cizrna, těstoviny, nebo jen kus čerstvého chleba. Směs se dá dobře naplnit i do tortilly.

Možná jste si všimli, že ačkoliv je na fotografii i paprika, v seznamu surovin chybí. Je to z toho důvodu, že v den vaření jsem v lednici objevila zbytek papriky, která už nebyla v příliš dobré kondici, ale přesto by byla škoda ji vyhodit. Tak jsem ji využila do směsi - pro samotný recept ale není nijak zásadní.


Faktické okénko:


Cizrna obsahuje velké množství bílkovin (uvádí se 15 - 30%). Z vitaminů je v této luštěnině zastoupen B2, B6, B12 a také A, C, E. Cizrna je i zdrojem železa, hořčíku, zinku a vápníku.



sobota 19. března 2016

Banánovo-třešňová zmrzlina

Tahle zmrzlina je prostě úžasná. Je rychlá, je dobrá, a můžete jí sníst klidně celou misku (nebo dvě?). A nejlepší na tom je, že vám stačí jen tři (respektive dvě) ingredience.

Cca na 2 porce:


  • 2 zmražené banány
  • 1 šálek mražených třešní
  • 1/2 šálku rostlinného mléka

1. Banány, třešně vhoďte do mixéru, přilijte mléko a mixujte, dokud vám nevznikne hladká a jemná hmota. Ovoci je občas třeba trochu pomoct k nožům mixéru. Buďte ale velmi opatrní - já vždy raději mixér nejdříve vypnu, potom ovoce zatlačím k nožům, a pokračuji v mixování.

2. Zmrzlinu přesunu do misky a ozdobím - tentokrát jsem zvolila kešu oříšky a chia semínka (a vytvořila takový malý růžový blob).



Tipy:


Než budete dávat banány do mrazáku, určitě je oloupejte a nakrájejte alespoň na polovinu. Bude se vám s nimi lépe pracovat.


Možné varianty:


K banánům nemusíte přidávat jen třešně, můžete použít jahody, maliny a další ovoce. Nebo si udělat jen banánovou.

Použila jsem špaldové mléko, ale i to se dá nahradit jiným a vytvořit tak další originální kombinaci.

čtvrtek 17. března 2016

7 důvodů, proč je látková taška bezva (a lepší než igelitka)

Igelitové tašky jsou už dlouhá léta problémem, který trápí celý svět. Sice existují i "igelitky", které jsou rozložitelné (např. z kukuřičného škrobu), ale podle mě látkové tašky prostě vedou. I když nejde o žádný moderní výmysl - látkové tašky se přece používají už desítky let.

1) Látkové tašky toho víc vydrží. I když silnější igelitky si poradí s velkou náloží, látková taška bude v tomhle vždycky o krok napřed. Dáte do ní lahve, plechovky a další větší věci, aniž byste se museli strachovat, že se vám protrhne.

2) Na trhu je obrovský výběr z barev, designů, tvarů i velikostí látkových tašek. Což se o těch igelitových říci nedá. Často jsou na nich také vyobrazena různá loga a ne každý chce být chodící reklamou, kdykoliv se vrací z nákupu.

3) Tento bod úzce souvisí s tím předchozím. Ačkoliv se vám příčí nosit tašku s nápisem Tesco, nebo Billa, proč nevyužít reklamu alespoň pro sebe? Na tašku si můžete nechat natisknout (nebo sami namalovat) název svých webových stránek, blogu. Jestliže podnikáte, látková taška je praktickým reklamním dárkem.

4) Látková taška je také mnohem ekologičtější. Jak už bylo uvedeno na začátku, naše planeta je zahlcena igelitovým odpadem, kterého se jen těžko zbavuje. A i když existují tašky z jiného materiálu, pořád nejsou tak odolné jako látka.

5) Látková taška může být i zadarmo. Jestliže jste alespoň trochu zruční, můžete zkusit zrecyklovat staré prostěradlo, nebo tričko a tašku si vyrobit. Nebo říci někomu, kdo je na tom se šitím o něco lépe.

6) Taška může být praktickým, malým dárkem. Už jste viděli někoho, kdo by měl radost z toho, že dostal igelitku? S vhodně zvolenou látkovou taškou určitě zabodujete.

7) Nepotištěná látková taška je skvělá pro všechny, kdo mají rádi tvořivou činnost. Stačí si koupit "polotovar" a dotvořit si jej podle svého.

Třeba jako já - ve výtvarných potřebách jsem koupila tašku, a ještě k ní přibrala voskovky na textil. Jejich použití je velmi jednoduché - tašku jsem jen přežehlila, aby se mi nikde nekrčila, vypodložila ji papírem, a na líc nakreslila pár kousků zeleniny. Pak už jsem jenom obrázek přikryla pečícím papírem a přežehlila na nejnižší stupeň (bez páry).


Na voskovkách je fajn, že pokud se vám obrázek nepovede, a ještě jste ho nepřežehlili, jde vyprat a vy tak získáte šanci na nápravu.

Zajímavou vychytávkou pro takové to domácí malování je i tzv. transferová tužka. Jde o speciální tužku, s níž si zvolený motiv předkreslíte (či obkreslíte) na pečící papír. Ten pak přežehlíte pokreslenou stranou dolů, a na látce vám zůstanou požadované obrysy (samozřejmě zrcadlově otočené), které už jen vybarvíte nebo dokreslíte barvami na textil. Já jsem ji tentokrát nepoužila, protože moje obrázky byly tak jednoduché, že nebylo třeba nic předkreslovat :)

A co vy? Používáte látkové tašky, nebo je vám jedno, do čeho vložíte svůj nákup?



úterý 15. března 2016

Krémové gnocchi s baby špenátem

Nedávno jsem dostala chuť na špenát a gnocchi; a připravit obojí bylo jen otázkou okamžiku. Proto tento jednoduchý recept přináším i vám. 

Protože jsem si gnocchi vařila k obědu do práce, rozepsané suroviny jsou na přípravu jídla pro jednu osobu.

  • 100 g čerstvého baby špenátu
  • 100 ml sojového mléka 
  • 1 stroužek česneku
  • 1 lžička dijonské hořčice
  • 1 lžíce olivového oleje
  • 1 lžička polenty
  • špetka kurkumy
  • sůl, pepř
  • 150 g gnocchi

1. Stroužek česneku nakrájíme na drobno a vhodíme jej do hrnce s rozehřátým olejem. Chvíli opékáme - ale jen zlehka; česnek nesmí příliš zhnědnout, aby nebyl hořký.

2. K česneku přisypeme propláchnutý špenát, který necháme jen zavadnout a hned přilijeme mléko. Když mléko začne trochu pobublávat, přidáme do něj hořčici, kukrkumu, sůl a pepř.

3. Na závěr nasypeme do mléka se špenátem polentu a minuktu prohřejeme, aby směs zhoustla. Potom už jen vmícháme uvařené gnocchi. 



Možné obměny:


Místo gnocchi můžeme použít i jakékoliv těstoviny - penne, špagety atd. Jestliže nemáte příliš v oblibě špenát, nahraďte ho třeba uvařenou brokolicí.

Faktické okénko:


Přestože se ukázalo, že špenát není tak zázračným zdrojem železa, za jaký se dříve považoval, stále není zanedbatelnou potravinou. A to především pro vysoký obsah bílkovin, ale i draslíku, kterého má na 100 g více než třeba banán.

sobota 12. března 2016

Bulgur s brokolicí a pečenou cizrnou

Bulgur jsem si poslední dobou dost oblíbila a brokolici zbožňuji snad odjakživa. Bylo tedy jen otázkou času, kdy obě potraviny spojím dohromady.

Cca 4 menší porce:


  • 1 brokolice
  • 1 šálek bulguru
  • 1/2 plechovky cizrny
  • 5 stroužků česneku
  • hrst kešu ořechů
  • lžíce olivového oleje
  • sůl
  • pepř

1. Bulgur nasypeme do větší nádoby, zalijeme jej dvěma šálky horké vody, přiklopíme, a necháme ho asi 15 minut bobtnat.

2. Mezitím scedíme cizrnu, vysypeme ji na plech a necháme ji péct asi na 200°C, dokud trochu nezhnědne.

3. Brokolici rozdělíme na růžičky a uvaříme je doměkka. Potom brokolici vložíme do mixéru, přidáme kešu oříšky, přisypeme sůl a pepř a přilijeme trochu vody. Všechno mixujeme, dokud nám nevznikne hustá a hladká kaše.

4. Na pánvi rozehřejeme olej a opečeme na něm nakrájený česnek. Potom k němu přilijeme rozmixovanou brokolici a vypneme sporák.

5. Celou směs pečlivě promícháme s bulgurem a na závěr posypeme opečenou cizrnou.


Možné obměny:


Jestliže z jakéhokoliv důvodu nechcete použít bulgur, můžete brokolicovou kaši využít i jako omáčku na těstoviny.

Faktické okénko


Bulgur obsahuje mnoho vitamínů a minerálů, např. draslík, hořčík, fosfor, vitaminy B. Velkou výhodou je, že se podobně jako kuskus nemusí vařit; jen se nechá jednoduše nasáknout vodou.

čtvrtek 10. března 2016

Proč nemám ráda běžecké závody, ale přesto se jich účastním

Běžeckých závodů se poslední dobou objevuje opravdu jako hub po dešti. Pětka, desítka, půlmaraton, maraton, člověk ani neví, čeho se zúčastnit dřív. Důvodů, proč se zúčastnit běžeckých závodů je bezpočet. A důvodů, proč ne, je (alespoň pro mě) snad ještě víc. Tak proč na ně vůbec chodím?

Na úvod bych asi měla uvést, že já na závody vlastně ani závodit nechodím. Nikdy jsem nebyla moc soutěživý typ, a porovnávání se s ostatními mě odjakživa spíš stresovalo, než by mě uspokojovalo třeba tím, že jsem v něčem lepší, než někdo jiný. Což je vlastně jedna z výhod hromadných výběhů - vždycky se najde někdo, kdo je horší, než vy (a pokud nejste elitní běžec, připravte se na to, že tam bude i plno borců, kteří vás hravě předběhnou). Spousta lidí jde na závody si jen zkusit jaké to je, nebo chce vědět, jestli třeba těch deset kilometrů opravdu uběhne atd. atd.

Mým dosavadním cílem bylo zatím vždy jen "uběhnout to". Nestanovuji si žádné časy, ani počet lidí, které mám předběhnout; prostě jen běžím do cíle. Na organizovaných bězích se mi líbí, že nemusím vymýšlet trasu, že předem vím, kolik bych měla uběhnout, a hlavně - nemůžu se ztratit, protože vždy je přede mnou dost lidí na to, abych viděla, kam naše společná cesta směřuje.

A to je zároveň i kámen úrazu. Jakožto člověk, který nemá moc rád skupinové akce, na závodech tak trochu trpím (ale jak vidíte, dobrovolně). Na startu se mačká obrovská masa lidí a i celou cestu je kolem mě chumel, a pokud se rozhodnu někoho (výjimečně) předběhnout, je to dost obtížné. Někdy mám pocit, že všichni ti lidé kolem mě mi vysávají energii. Zvlášť tací, co běží rychleji než já - to mi pak přijde, že jsem strašně pomalá.

Další věc, která mě odrazuje zúčastnit se většího počtu závodů, je cena. Chápu, že větší akce vyžaduje složitější organizaci a mnohem více lidí, na druhou stranu - takové běhy mají i docela dost sponzorů, a tak si říkám, jestli je pětistovka za start opravdu adekvátní. I když pro některé lidi může být vyšší cena motivací, proč se na to pár dní před startem nevybodnout :) 

Ale abych přidala ještě něco pozitivního; závody umožňují, aby si člověk proběhl trasu, kterou běžně nezdolává. Nebo alespoň já moc často někam nejezdím, abych si mohla zaběhat třeba v jiném městě... Což mě přivádí k tomu, že výhodou organizovaných tras je i to, že pokud se běží třeba přes centrum obce, často je tomu přizpůsobena i doprava. Závodníci tedy nemusí mít starosti s čekáním na zelenou, nebo přecházením frekventovaných komunikací.

A co vy? Máte rádi závody, nebo dáváte přednost běhu bez hromadného doprovodu?





úterý 8. března 2016

Nejlepší těsto na pizzu

Tohle těsto je úplně to nejlepší a nejchutnější, které jsem kdy vyzkoušela. Špaldová mouka je sice dražší, ale má výbornou chuť.


Pro dva strávníky:


  • 1 a 1/2 šálku špaldové mouky 
  • 1 lžička prášku do pečiva
  • 1 lžička soli
  • 1/2 šálku vody
  • 2 lžíce olivového oleje


1. Všechny ingredience smícháme v míse a necháme pár minut odpočívat.

2. Těsto vyválíme na jednu velkou, nebo dvě menší pizzy. Poklademe libovolnými surovinami a dáme péct do trouby asi na 200°C. 

3. Pizzu vyndáme až když je těsto hnědé a opečené (cca 15 minut).



Možné varianty:


Olivový olej můžeme nahradit jakýmkoliv jiným stejně jako mouku, protože ta špaldová je o dost dražší, než mouka klasická. Na druhou stranu, mně pizza z celozrnné špaldové mouky chutná nejvíce. Zkoušela jsem i levnější pšeničnou, ale nebylo to ono; takže vám opravdu doporučuji špaldovou mouku vyzkoušet.

sobota 5. března 2016

Špagety s avokádem

Avokádo jsem si v poslední době dost oblíbila. Jestliže jste ho nikdy nezkusili, měli byste to napravit. Třeba tímto receptem.


  • 100 g špaget
  • 1 avokádo
  • 3 stroužky česneku
  • hrst kešu oříšků
  • špetka soli
  • lžička oleje

1. Do vroucí, osolené vody dáme vařit špagety. Mezitím rozkrojíme avokádo, vyndáme pecku a vydlabeme dužinu do misky. Dužinu potom důkladně rozmačkáme vidličkou a přidáme trochu soli.

2. Na pánev (do menšího hrnce) dáme rozehřát olej a opečeme na něm na plátky nakrájený česnek. Kešu nasypeme do mixéru a rozmixujeme na drobné kousky.

3. Špagety scedíme, dáme je do misky - přidáme avokádo, česnek a posypeme oříšky. A je to!



Tipy na nákup


Avokádo vybíráme vždy velmi pečlivě - mělo by být měkké, ale ne příliš. Plod nesmí být pomačkaný a když zatlačíme na slupku, neměli bychom mít pocit, že je pod ní volný prostor. Já mám nejraději odrůdu s tmavou slupkou, tzv. hass. Existuje ještě odrůda fuerte se zelenou sloupkou, která se ale velmi často zaměňuje s avokádem nezralých.

Faktické okénko


Avokádo je bohaté na hořčík, draslík, vitaminy C, E, K a další. Zejména je ale zdrojem tuků (asi 20 g na 100 g), ale nezvyšuje hladinu cholesterolu.


čtvrtek 3. března 2016

8 důvodů, proč milovat brambory

Brambory jsou podle mě jednou z nejlepších potravin, které můžete doma mít. A skvěle se hodí pro všechny, masožravce, vegetariány, a samozřejmě i vegany.

1. Cena. Ačkoliv ceny potravin neustále rostou, troufnu si říci, že brambory jsou zeleninou, kterou si může dovolit opravdu každý. Brambory stojí pár korun, a přitom se s nimi dají dělat divy.

2. Dostupnost. Brambory seženete opravdu všude. Protože jsou hojně konzumovanou v České republice, stačí zajít do obchodu s potravinami a můžete si být jisti, že neodejdete s prázdnou.

3. Variabilita. Brambory se dají připravit mnoha způsoby - můžeme je vařit, péct, grilovat, smažit...

4. Hlad. Brambory dokáží velmi dobře, a na dlouhou dobu zasytit. Stačí pár kousků a je po hladu.


5. Chuť. Brambory jsou velmi chutné samy o sobě - schválně si je zkuste někdy jen tak opéci v troubě. Jinak se ale dají i všemožně dochutit, ať už kořením, dipem, nebo omáčkou.


6. Výživa. Brambory nejsou jen prázdným kusem zeleniny. Obsahují bílkoviny, vlákninu, železo, hořčík, zinek, jód, vitamin C a mnoho dalších.

7. Dieta. Brambor se nemusí bát ani zapřísáhlí dietáři - obsahují totiž velmi málo kalorií. Tedy pokud si je každý den nebudete smažit v pěticentimetrové vrstvě oleje :)

8. Oběd i svačinka. Jak už jsem napsala - brambory se dají využít na mnoho způsobů. Nejen jako příloha (třeba v podobě bramborové kaše), ale mohou být i samostatným jídlem.


Zapomenout bychom neměli ani na batáty, tzv. sladké brambory. Jsou příjemnou alternativou ke klasickým bramborám. Jejich krémovou texturu si rychle oblíbíte.

úterý 1. března 2016

Tacos s náplní ze sóji

Tacos jsem poprvé jedla v restauraci, a samozřejmě s masem. Nejvíc mi chutnala samotná tortilla, protože je byla pěkně křupavá. Nedávno jsem byla nakupovat v supermarketu a zjistila, že tortillky prodávají i tady. Tak jsem je vzala; a doma vymyslela rychlou a dobrou náplň.

Na cca 15 tortillek:

  • 6 středně velkých rajčat
  • 1 paprika
  • 1 balíček sojových nudliček (80 g)
  • 1/2 plechovky červených fazolí 
  • 1/2 plechovky kukuřice 
  • 1 lžíce koření na tacos
  • několik listů hlávkového salátu

1. Rajčata vložím do vyšší nádoby a zaliji je vařící vodou. Mezitím si nakrájím na menší kostičky papriku a dám vařit sojové nudličky (do vroucí vody přidám bujón a nechám v něm nudličky asi 10 minut povařit, potom je scedím a vymačkám z nich vodu).

2. Předpřipravím si tortilly podle návodu - ty moje vyžadovaly patnáct minut v troubě na 125°C.

3. Když rajčatům začne praskat slupka, vodu sliji a rajčata oloupu. Potom rajčata nakrájím na menší kousky a vždy vykrojím kousek kolem stopky.

4. Sojové nudličky rozmixuji na drobno a dám je opékat na pánev. Po několika minutách přidám k sóje papriku a nechám ji trochu změknout. 

5. Pak přidám rajčata a koření a nechám vše dobře prohřát. Na závěr do pánve vsypu kukuřici (bez nálevu) a fazole. Promíchám a nechám chvíli odpočívat.

6. Směs smíchám se salátem nakrájeným na nudličky a plním jí teplé tortilly. 




Možné varianty:


Pokud se vám nechce sójové nudličky mixovat, dá se místo nich použít i sójový granulát. Náplň se hodí i do klasické tortilly; a pokud jeden den sníte menší množství, tahle směs se dá jíst i s přílohou - rýží, kuskusem...