sobota 30. července 2016

Borůvkový koláč

Když jsem pekla tenhle koláč poprvé, moc šancí jsem mu nedávala. Ale pak jsem ho vyndala z trouby a zjistila, že je prostě perfektní!

Na kulatou formu o průměru 25 cm


Základ:

  • 100 g pšeničné mouky
  • 100 g žitné celozrnné mouky
  • 100 g namletých ovesných vloček
  • 100 ml rostlinného mléka
  • 60 g rostlinného oleje
  • 1 prášek do pečiva
  • 2 lžíce agávového sirupu
  • 1 lžička chia semínek
  • 250 g borůvek

Posypka:
  • 30 g ovesných vloček
  • 30 g třtinového cukru

1. Nejdříve připravíme chia semínka - smícháme je s dostatečným množstvím vody tak, aby nám po několika minutách nabobtnaly v gel.

2. Smícháme mouku s ovesnými vločkami. K oběma ingrediencí přisypeme prášek do pečiva a pečlivě promísíme.

3. K sypké směsi postupně přidáme mléko, olej, sirup a chia gel. Vše zpracujeme do konzistentní hmoty (nevyděste se, bude trochu lepit) a necháme asi deset minut odpočívat.

4. Těsto vmačkáme prsty do formy, kterou jsme vymazali olejem a vysypali moukou. Moukou si vypomůžeme i v případě, že se nám zdá, že těsto lepí až příliš. Potom ještě vytvoříme vyvýšené okraje.

5. Připravené těsto poklademe borůvkami a posypeme ovesnými vločkami smíchanými s cukrem.

6. Koláč dáme péct na 180°C. To, zda je koláč hotový, otestujeme špejlí - píchneme jí do okraje a když se na ní těsto nelepí, je upečené. Na pohled budou okraje křupavé a vločky navrchu nazlátlé.





středa 27. července 2016

Plněná cuketa

Cuketa je na plnění celkem vděčná stejně jako lilek. Pokud bych si ale mezi těmito dvěma měla vybrat, cuketa by určitě vyhrála.

Na cuketu, která váží cca 300 g


  • 50 g rajčat
  • 50 g vařené rýže
  • 1 lžíce gelu z chia semínek
  • olej
  • sůl, pepř

1.
Cuketu rozkrojíme napůl a potom ještě podélně. Vzniknou nám tak čtyři menší kousky, jejichž vnitřek vydlabeme tak, aby vznikly jakési lodičky.

2. Rajčata nakrájíme nadrobno a dáme je opéci na rozpálený olej. Po několika minutách k nim přidáme pokrájené vnitřky cukety. Přidáme pepř, sůl a podlijeme trochou vody. Vaříme pár minut, dokud vše nezměkne.

3. Potom ztlumíme sporák a k zelenině přidáme rýži a gel z chia semínek (namočíme je asi na deset minut do vody, aby nabobtnala). Důkladně promícháme, případně ještě dochutíme.

4. Každou část cukety lehce pomažeme olejem a naplníme směsí. Potom dáme cuketu do pekáčku a pečeme na 200°C (ideálně na program Gril), dokud nebude vršek zlatavý. 



Tipy


Přílohou může být zeleninový salát, ale i brambory, případně kousek pečiva.

Pokud nemáte k dispozici rýži, stejně dobře poslouží kuskus, nebo bulgur. A jak už bylo zmíněno v úvodu - lilek je skoro stejně dobrý, proto ho lze použít i v tom receptu. 

sobota 23. července 2016

Nejjednodušší ovesná kaše

Dlouho jsem experimentovala s různými způsoby přípravy ovesné kaše, ale nakonec jsem skončila u toho nejjednoduššího. 

Vyzkoušela jsem i mnoho typů a značek vloček - nejvíc jsem si oblíbila vločky Nordwaldtaler z Lidlu. Jsou jemné, rychle a snadno do sebe nasáknou tekutinu, a skvěle chutnají. Balíček, který má 500 g, stojí 19,90; v akci jsem je koupila dokonce za 12,90 (to jsem si jich nabrala celou krabici).

Kaše je díky vločkám připravena téměř bleskově - a zvládnete to i s omezenými možnostmi, třeba v práci. Stačí jen minimum ingrediencí. K základu pak stačí přidat ještě něco dobrého navíc a vytvořit si tak nekonečně mnoho variant.

Ráno vždy nasypu do misky pět vrchovatých lžic ovesných vloček, které zaliji teplou vodou tak, aby dosahovala minimálně 1 cm nad vločky. Pokud se mi zdá kaše příliš hustá, přiliji ještě trochu vody. Většinou přidávám i jednu lžíci chia semínek.



Kaši často dochutím skořicí, posypu ovocem a přidám pár datlí (a taková je i kaše na fotografii). Ty si většinou dávám proto, že jsou hodně sladké a kaši jinak vůbec nepřislazuji. Když nemám datle, kaši si posypu kakaem - nyní používám kakaový bio nápoj Méďa :P

A jak si ovesnou kaši připravujete vy? (:





čtvrtek 21. července 2016

Jsem sociální - sledujte mě na Facebooku a Instagramu

Dámy a pánové,

na vědomost se dává, že nyní mě najdete i na Facebooku a Instagramu. Stačí když si vyhledáte Zuzka Veggie a uvidíte, co mám zrovna na srdci (před fotoaparátem).

Na svůj blog časem přidám i ikonky, které vás odkážou rovnou na můj facebookový a instagramový profil (až přijdu na to, jak se to dělá :D).

středa 20. července 2016

Vaříme ze zbytků: Bramborový salát

Bramborový salát se nemusí jíst jenom na Vánoce. A se smaženým květákem místo řízku tvoří dokonalé kombo.

  • 250 g vařených (vystydlých) brambor
  • 100 g mražené zeleniny 
  • 2 vrchovaté lžíce sojanézy
  • 1 lžíce cikánské omáčky
  • špetka soli 

1.
Brambory nakrájíme na malé kostičky a dáme je do mísy.

2. Mraženou zeleninu zalijeme horkou vodou a počkáme pět minut, než se rozmrazí. Potom jí přisypeme k bramborám.

3. Smícháme sojanézu a cikánskou omáčku a přidáme k zelenině. Důkladně promícháme a podle potřeby přidáme sůl.



Tipy


Bramborový salát se hodí ke smažené zelenině, nebo třeba tofu řízku. Chutnat bude dobře i samotný, případně s kouskem pečiva.

Salát se dá použít i jako základ na chlebíčky - stačí jen zeleninu nakrájet na menší kousky tak, aby se pohodlněji jedla.


neděle 17. července 2016

Zeleninový talíř s tofu "kebabem"

Doufám, že nikoho neurazím, ale jak můžete tušit, pravý kebab si spolu nepřipravíme. Tahle nemasová verze vám ale určitě zachutná. Přivedl mě na ní přítel, když jsem jednou o víkendu fňukala, že nevím, co si dát.

Na jednu porci

  • 50 g uzeného tofu 
  • 1 lžíce sojové omáčky 
  • 1/4 lžičky pepře
  • 1 lžíce oleje
  • zelenina dle vlastního výběru (okurka, paprika, rajče...)
Dresing: smícháme lžíci sojanézy a lžíci cikánské omáčky

1. Vezmeme si škrabku na brambory a z bločku tofu odřezáváme tenké plátky

2. Tofu dáme do misky, zalijeme sojovou omáčkou a posypeme pepřem. Důkladně promícháme, aby bylo tofu ochucené ze všech stran, a necháme pár minut odležet. Mezitím si můžeme nakrájet zeleninu.

3. Na rozpálený olej dáme opékat plátky tofu. Kousky "kebabu" by měly být křupavé, ale ne spálené.

4. Nakonec tofu i se zeleninou dáme na talíř a polijeme dresingem (nebo jej necháme jen vedle na namáčení).


Tipy


Pro přípravu nepravého kebabu se hodí spíše pevnější tofu. To měkké by se mohlo špatně ořezávat a plátky se trhat, nebo rozpadat.



čtvrtek 14. července 2016

Batůžek na běhání Kalenji

Minulý týden jsem vám popsala, proč a jak běhám s batůžkem. A taky jsem slíbila, že prozradím, o jaký batůžek jde.

Moje kroky vedly nejdříve do Salomonu, protože jsem tam pár batůžků zahlédla. A musí se nechat, že byly opravdu parádní. Pominu-li krásné barvy a různé varianty rozměrů (respektive objemů), jejich hlavní předností se ukázala praktičnost a perfektní usazení na těle. Nakonec ve všech ohledech zvítězil model S-LAB ADV SKIN SET, který mi skvěle padnul a snad bych ani nepoznala, že na zádech něco nesu.

Nakonec mě ale odradila cena, necelé 4 000 Kč. Ačkoliv vím, že Salomon není zrovna nejlevnějším obchodem, s takovou částkou jsem nepočítala. Obzvlášť za batoh. Občas to není o tom, že by člověk na danou věc neměl peníze, ale prostě se mu za to dávat nechtějí. A tak jsem začala hledat levnější alternativu.

Jenomže to nebylo tak snadné. V různých obchodech se sportovním vybavením jsem sice našla batohů dost, ale žádný nebyl dost dobrý. Buď se mi batohy dály moc těžké, nebo neměly kapsy tam, kde jsem si představovala, nebo (a to nejčastěji) vůbec neseděly. U některých mě dřely popruhy v podpaží.

Už už jsem byla rozhodnutá, že ty čtyři tisíce za Salomon batoh obětuji, ale ještě než se tak stalo, na jednom běžeckém závodě jsem potkala pána, který trasu absolvoval s batůžkem, o kterém jsem později zjistila, že je značky Kalenji. A vypadal velmi slušně (ten batoh ;).

Hned druhý den jsem se vypravila do Decathlonu (protože právě tam je Kalenji dostupná) a našla jsem dámskou verzi - trailový batoh Kalenji. Hned jak jsem ho vzala na záda, věděla jsem, že budeme kamarádi.


Praktické informace


Batoh má objem 7 litrů, ale rozepnutím postranního zipu se dá zvýšit až na 13 l. Rozměry batohu jsou 38 x 18 cm, hmotnost 380 g. Svrchní i vnitřní materiál je 100% polyester. Cena 899 korun.

Součástí batohu je i vyjímatelný hydrovak, který má objem až 2 litry. Hadička, kterou se k vám nápoj z hydrovaku dostane, má délku 100 cm.



K upevnění na tělo slouží dva popruhy - jeden nad prsy na klipsnu a druhý v pase (tím se také liší od pánské verze, která má popruh přímo na prsou) na suchý zip. Oba popruhy se dají pohodlně utáhnout tak, aby batoh na zádech pevně držel, ale zároveň vás nikde nic netlačilo.


Použití


Jak už jsem psala minule, batoh používám při běhu na delší vzdálenosti a také když běžím z práce. Většinou v něm přepravuji klíče, peníze, doklady, telefon a sem tam i nějaké oblečení. Buď větrovku, kdyby se náhle ochladilo, nebo boty, abych měla v čem jít další den do práce :)

Do batohu se toho vejde docela hodně. Je v něm velká kapsa rozdělená na část s hydrovakem a část, kam si můžete uložit větší nezbytnosti. Uvnitř velké kapsy je ještě jedna malá na zip, kam si většinou ukládám peníze a doklady.



Dvě kapsičky jsou umístěny i na postranních popruzích, kam se dá dát cokoliv, co nutně potřebujete mít při běhu po ruce (u mě jsou to kapesníky).



Co se týče hydrovaku, moc často jej nevyužívám. Většinou na nějaké delší trasy, nebo když venku panují třicetistupňová vedra. Když jsem s hydrovakem běžela poprvé, šplouchání a převalování vody v batohu mě tak neskutečně rozčilovalo, že jsem asi po půl kilometru hydrovak vyndala a všechnu vodu vylila.

Potom jsem ale zjistila, že se s touto otravnou záležitostí dá vypořádat. Stačí do hydrovaku nalít požadované množství tekutiny, otočit ho vzhůru nohama a vysát hadičkou vzduch jednoduše tak, jako byste jej pili.

Údržba


Batůžek by se měl ideálně prát v ruce, ale já jej dávám do pračky. Peru jej s ostatními věcmi na běhání na režim Sport nebo Ruční praní, vždy maximálně na 40°C a bez aviváže.

Pokud použiji hydrovak, po doběhnutí jej vypláchnu a pověsím vzhůru nohama, aby přebytečná voda vykapala a vak pěkně vyschl. Jestliže chcete vak ihned uskladnit, stačí ho jen vytřít utěrkou.

Celkové hodnocení


Pokud bych měla batoh oznámkovat jako ve škole, získal by jedničku s hvězdičkou. Je příjemný na těle, dá se krásně uzpůsobit díky nastavitelným popruhům a vejde se do něj překvapivě docela dost věcí. Velké plus má batoh za různé kapsičky, které pomáhají udržet pořádek.

Výhodou je i hydrovak, protože je skladnější než lahvička; a když se chcete napít, nemusíte neustále zastavovat a batoh sundavat, abyste si pití vyndali.

Batůžek je sám o sobě docela lehký, což mu také budiž k dobru. Díky praktickému tvaru se s ním běží pohodlně i v případě, že v něm přenášíte víc, než jen klíče a mobil.

Batoh Kalenji určitě doporučuji všem, kdo s sebou při běhu musí nosit větší množství věcí, nebo jen chtějí být připraveni na jakoukoliv situaci.









sobota 9. července 2016

Rychlá zeleninová směs s tofu

V posledních  pár týdnech moje spotřeba uzeného tofu docela vzrostla. A tak jsem ho přidala i do zeleninové směsi.

  • 100 g uzeného tofu
  • 1/2 červené papriky
  • 100 g mražené zeleniny (např. čínská směs)
  • 3 lžíce sojové omáčky
  • sůl, pepř
  • olej
  • voda

1. Tofu nakrájíme na kostičky, vložíme do misky a zalijeme lžící sojové omáčky. Trochu osolíme a opepříme. Necháme chvilku odležet.

2. Mezitím nakrájíme papriku - buď na tenké proužky, nebo také na kostičky. Mraženou zeleninu přemístíme do mísy a zalijeme ji vroucí vodou.

3. Na pánev nalijeme olej a necháme na něm opékat tofu, dokud nezhnědne. Potom ho přesypeme z pánve třeba na talíř.

4. Pokud je třeba, přilijeme na pánev ještě lžíci oleje a stejně jako tofu, opékáme i papriku. Když její slupka začne hnědnout, přidáme mraženou zeleninu (scezenou), a zalijeme vodou tak, aby vše bylo alespoň z poloviny ponořené.

5. Počkáme, až se voda začne vařit, a přilijeme zbytek sojové omáčky. Ztlumíme sporák a vaříme ještě tak dlouho, než se voda ze směsi téměř vypaří. 

6. Nakonec přidáme opečené tofu a podáváme. Jako příloha se nejvíc hodí rýže, ale je možné použít i kuskus, či bulgur.´




Možné obměny:


Tofu můžete použít i neuzené a ochutit si jej podle sebe. Jestliže naopak tofu příliš nefandíte, dá se ze směsi snadno vynechat.

čtvrtek 7. července 2016

Jak jsem začala běhat s batohem a co v něm nosím

Batoh jako zavazadlo mě provází prakticky celým životem. A nejinak je tomu i při běhání. 

Někdo může namítnout, že batoh pro amatérského běžce je úplná zbytečnost. I mně se to tak zdálo, dokud jsem běhala jen kolem pěti kilometrů a to ve městě. Od té doby, co jsem se dostala na trochu delší trasy a často zamířím i do lesa, je batoh mým nerozlučným přítelem.

Jednak je to z toho důvodu, že mnohokrát běžím po lese jen tak, bez předem naplánované trasy, a často se stane, že se někde kochám a ztratím přehled o tom, kde zrovna jsem. A někdy mám zase naplánovanou trasu do nejmenšího detailu, a pak stejně běžím jinudy a prostě se ztratím. To se potom běh zase o něco protáhne. Pro tyto případy si dávám do batohu malou svačinku (např. datle) a pití. Ne, že bych měla strach, že na cestě umřu hlady, ale energii si člověk dodávat musí. O pití ani nemluvě - asi už od desátého kilometru začínám mít sucho v krku.

Mnohokrát se mi vyplatila i větrovka, protože ačkoliv je už červenec, počasí bývá někdy opravdu aprílové.  Nesmím zapomenout ani na papírové kapesníky, které poslouží nejen na smrkání. Hodí se i malá lékárnička s pár náplastmi a nějakým obinadlem. Což se možná může zdát jako zbytečnost, když člověk neběhá ultramaratony, ale stát se může cokoliv. Navíc v lese, kde nepotkáte tolik lidí jako ve městě (nebo i vůbec nikoho), musíte počítat s tím, že pokud se zraníte, s okamžitou pomocí si musíte poradit sami.

V neposlední řadě je fajn mít s sebou i pár drobných. Kdyby se cestou našel nějaký kiosek s lákavou nabídkou, nebo kdybych zjistila, že trasa je nad mé síly a měla tak možnost nechat se zbaběle svézt autobusem zase zpátky domů (což jsem ještě nikdy neudělala - a doufám, že k tomu ani nedojde :)).



Pokud si beru batoh na kratší trasy, je to v případě, že běžím z práce. Párkrát do měsíce si do kanceláře vezmu běžecké vybavení a nazpátek, místo využití mhd, prostě běžím. To potom v batohu nosím to, co z nějakého důvodu nechci nechat v práci - peněženku, doklady, a třeba i boty, ve kterých jsem ráno do práce přišla.

Do batohu se vejde úplně vše, co potřebuji. Nemusím už pak řešit, do které kapsy uložím klíče, mobil, kapesníky a další nezbytnosti. Před několika měsíci jsem si na tyto věci sice koupila ledvinku, ale ta se mi neosvědčila. Ať jsem jí upravovala jakkoli, pořád mi nadskakovala nad zadkem, a to mě neuvěřitelně rozčilovalo.

Batůžek krásně sedí a po celou cestu o něm téměř nevím. Chcete vědět, o jaký batůžek vlastně jde? Nezapomeňte se sem vrátit příští čtvrtek a přečíst si moji recenzi ;)

úterý 5. července 2016

Gnocchi se špenátem a žampiony

Gnocchi mě baví hlavně pro to, že jsou rychle hotové a navíc i syté. Takže nehrozí, že pár minut po obědě budete mít zase hlad.

2 porce


  • 300 g noků
  • 100 g žampionů
  • 200 g mraženého špenátu
  • 1/2 cibule
  • 1 lžička soli
  • lžíce oleje
  • voda na podlití

1. Nadrobno nakrájenou cibuli osmažíme na oleji. 

2. Když začne cibule zlátnout, přidáme pokrájené žampiony a krátce osmahneme. Potom přidáme sůl, podlijeme trochou vody a přiklopíme pokličkou. Žampiony dusíme, dokud nejsou měkké.

3. Až žampiony změknou, dáme k nim špenát, promícháme a vše ještě dusíme asi deset minut.

4. Nakonec si připravíme noky - vhodíme je do vroucí vody a až vyplavou na hladinu, scedíme je a smícháme se žampiony a špenátem.



Možné obměny:


Jestliže se vám poštěstí najít při vycházce v lese houby, můžete je použít místo žampionů. A pokud nemáte ve spíži noky, stejně dobře bude špenát chutnat i s těstovinami.

sobota 2. července 2016

Borůvkové muffiny

V sobotu jsme šli do lesa na houby. Bohužel, kromě dvou prašivek jsme o nic kloudného ani nezavadili. Naštěstí bylo kolem plno borůvek, takže jsme neodcházeli s prázdnou.

Když jsme dorazili domů, přemýšlela jsem, jak borůvky zpracovat. Nakonec padla volba na muffiny. A protože si přítel teď veškeré jídlo, které zkonzumuje, zadává do kalorických tabulek, dnes k receptu přidám i výživové hodnoty.

Na 18 muffinů 

(1 ks cca 40 g)

  • 250 g polohrubé mouky
  • 200 g borůvek
  • 90 g cukru moučka
  • 130 ml rostlinného mléka
  • 6 datlí
  • 50 ml oleje 
  • 1 lžička jedlé sody
  • 1 lžička octa
  • 1/2 lžičky soli

1. Nejdříve v míse smícháme mouku, cukr, jedlou sodu, sůl, a pečlivě promísíme.

2. Potom do směsi vmícháme mléko, olej a ocet. Vše vypracujeme do hustého, kašovitého, lepivého těsta.

3. Na závěr do těsta nasypeme na kousky nakrájené datle a borůvky. Obojí vmícháme opatrně do těsta tak, abychom borůvky příliš nerozmačkali.

4. Těsto dávkujeme do pekáčku vymazaného olejem, nebo do papírových košíčků.

5. Muffiny pečeme asi na 180°C dokud nebude těsto světle hnědé. To, zda jsou muffiny upečené i vevnitř zjistíme tak, že do nich zkusíme zapíchnout špejli. Pokud se na ní bude těsto příliš lepit, necháme muffiny ještě chvíli potrápit v teple.

6. Upečené muffiny necháme vychladnout v otevřené troubě, nebo na mřížce.




Přibližné výživové hodnoty pro 1 muffin:
  • 1,7 g bílkovin
  • 16,5 g sacharidů
  • 6,2 g tuků
  • 420 KJ



Možné obměny:


Muffiny mě baví, protože jsou velmi variabilní. Pokud se zrovna nevypravíte do lesa na sběr borůvek, nevadí. Vystačíte si i s jiným (i mraženým ovocem) - jahodami, nebo třeba rybízem.