neděle 18. března 2018

Kořeněná paprika s portobellem

Když jsem v sobotu zvažovala, co si dám k obědu, přemýšlela jsem i nad plněným portobellem. Jenomže pak jsem trochu zlenivěla, a tak jsem jen k žampionu přidala pár paprik a trochu koření. A recept byl na světě (haha)...


Cca 2 porce

  • 1 velký portobello žampion 
  • 3 kapie 
  • 1 cibule
  • 1 rajče
  • 1 lžička sladké papriky
  • 1/2 - 1 lžička koření garam masala
  • 1/4 lžičky kurkumy
  • 1/4 lžičky sušeného česneku
  • voda/zeleninový vývar
  • sůl
  • olej

1.
 Žampion oloupeme a nakrájíme na menší kousky; papriky, cibuly a rajče na nudličky.

2. V hlubší pánvi rozpálíme olej, a dáme na něj smažit cibuli. Až začne trochu hnědnout, přisypeme k ní sladkou papriku, masalu, kurkumu a česnek.

3. Hned potom přidáme kousky portobella a promícháme, aby se žampiony obalil v koření. 

4. Asi po pěti minutách přidáme papriku a rajče. Rajče necháme téměř rozvařit, ale paprika by měla zůstat trochu křupavá.

5. Za občasného míchání vaříme ještě asi pět minut (do výše uvedené konzistence zeleniny) na mírném stupni teploty. V průběhu podlijeme trochou vody nebo zeleninového vývaru.



Tipy


Pokud máte, klidně do hotového jídla přidejte ještě nějakou čerstvou bylinku - petržel, nebo třeba koriandr.

pondělí 12. března 2018

Rychlá cizrna s tempehem

Asi to píšu pořád dokola, ale cizrna je podle mě prostě boží. Dá se z ní uvařit spoustu vynikajících pokrmů, ale zasytí vás i samotná, nebo jako jedna z ingrediencí zeleninového salátu. A taky obsahuje spoustu bílkovin!

Cizrna, kterou vám představím dnes, se dá připravit opravdu snadno a rychle. Hodí se k těstovinám, i k rýži, ale je dobrá i jen tak, samotná. Já si jí vařím většinou tehdy, když mi zbude nějaká příloha, ale nemám chuť na omáčku; a ani rizoto nebo těstovinový salát - protože tak nejčastěji zbytky rýže a těstoviny recykluji...

Cca 2 porce


  • 150 g cizrny (z plechovky, nebo předvařené)
  • 50 g uzeného tempehu
  • 1 cibule
  • 6 - 8 lžic pasírovaných rajčat
  • stroužek česneku
  • 1/2 lžičky sladké paprika 
  • 1/4 lžičky kari koření
  • čerstvá bazalka
  • olej
  • sůl, pepř

1.
 Na pánvi s olejem nejdříve osmahneme cibulku tak, aby změkla, ale příliš nezhnědla, a nebyla hořká.

2. Potom přisypeme koření (papriku a kari) a na mírném stupni teploty a chvilku restujeme.

3. Přidáme cizrnu (pokud používáme tu z plechovky, nejdřív jí zbavíme nálevu) a tempeh nakrájený na malé kostičky. Vše promícháme, a opékáme asi tři minuty.

4. Poté nakrájíme česnek nadrobno (nebo na slabé plátky) a dáme ho také na pánev. Hned na to zalijeme všechny ingredience pasírovanými rajčaty - protože neděláme omáčku, cizrna by se měla rajčaty spíše obalit; zamícháme a dochutíme solí a pepřem. 

5. Na závěr můžeme do jídla přidat ještě pár lístků bazalky.



Tipy

Sladkou papriku můžete použít i uzenou, dodá jídlu příjemnou chuť a příjemně doplní tempeh. Tempeh se dá nahradit i uzeným tofu, ale já osobně - pokud to jde - dávám přednost tempehu jak kvůli chuti, tak i konzistenci.


neděle 4. března 2018

Pěstování ze semínek - 7 věcí, na které si dávám pozor

Pěstování ze semínek je docela snadné, pokud si tedy nevyberete nějakou rostlinku, která má speciální nároky pro svůj růst. Což moje bylinky, rajčata, ani další plodiny určitě nejsou. To ale neznamená, že bych se nikdy nesetkala s neúspěchem - většinou jsem něco zanedbala, nebo podcenila. Ale jak se říká "chybami se člověk učí", a tak jsem se rozhodla, že se nebudu vzdávat předčasně. Udělala bych tak totiž tu největší chybu hned na začátku 😉

Z toho důvodu jsem sepsala 7 věcí, na které si už teď dávám pozor. A jelikož patřím spíše do skupiny amatérských zahrádkářů/experimentátorů, je dost možné, že se můj seznam do budoucna ještě rozroste.


1) Nákup příliš mnoha semínek


Dříve jsem semínka nakupovala dost neorganizovaně - šla jsem do obchodu, něco se mi tam zalíbilo, a skončilo to v košíku. Postupem času jsem zjistila, že mám doma asi padesát pytlíčků se semínky, o kterých jsem vlastně ani pořádně nevěděla, jaké mají nároky na růst, a ani jsem netušila, kam je vlastně všechny zasadím.

Důležité pro mě bylo i zjištění, že semínka mají omezenou životnost, a tak se může snadno stát, že po uplynutí jejich expirace už budou klíčit hůře, anebo vůbec. Už proto není dobré si semínka "křečkovat".


Nyní už si dělám rozpis toho, co chci pěstovat, kde, a kdy s tím začít, aby se mi nestalo, že budu na každém kroku v domě zakopávat o mini foliovníky a květináče.

2) Moc druhů najednou


Je nutné, aby měl výsev alespoň nějaký řád, především s ohledem na to, kolik máte doma místa, nebo jak velký prostor pro pěstování máte na zahradě k dispozici. Jak jsem psala výše, často jsem mívala velké oči a nakupovala semínka jako ve filmech Rychle a zběsile - pokud by se místo aut řídily nákupní vozíky a dráhou by byly uličky v zahradnictví.

A to se mi nevyplatilo, protože jsem už na přelomu března a dubna měla všude spoustu nádobek s klíčícími semínky, a nebylo kam dát ty další pro předpěstování v následujícím období. Nehledě na to, že kvůli nouzi s prostorem jsem některá semínky umísťovala na ne zrovna vhodná místa, a následky na sebe nenechaly dlouho čekat.

3) Nedodržování instrukcí


Naučila jsem se i to, že informace o pěstování na zadní části obalu semínek, která se dají koupit v obchodě, nejsou pro nic za nic. Ne že bych se zrovna pokoušela vysévat ředkvičky na záhon v prosinci, ale řekněme, že jsem občas některou z instrukcí trochu ignorovala, a nedopadlo to dobře.

Jedinou výjimkou jsou pro mě bylinky, které mám celoročně doma, a které tak vysévám v podstatě kdykoliv, protože mám doma po celý rok stejnou teplotu.

4) Velké množství semínek na jedno místo


I když se může stát, že ne všechna semínka vám vzklíčí, není třeba do každé nádobky nasypat hustou vrstvu - stačí jich tam dát pouze několik. Příliš hustě vyseté rostlinky si totiž mohou být nepříjemnou konkurencí při růstu, a budou se vám později i hůře rozdělovat.


5) Málo světla


Kromě tepla a pravidelné zálivky, semínka potřebují i dostatek světla, aby mohla dobře růst. Úplně nejlepší je květináčky postavit na okno - dejte si ale pozor, aby u nich nebyla příliš zima. Nedostatek světla většinou poznáte tak, že příliš rychle vytahují do výšky.

6) Špatné zalévání


Aby semínka dobře naklíčila, je nutné dát jim dostatek závlahy; substrát by určitě neměl vysychat. Důležité je i náčiní, které na zalévání používáte. Mně se osvědčil malý kropáček, nebo i rozprašovač - když jsem totiž používala konvičku bez jakéhokoliv nástavce, velký proud často semínka vyplavil, nebo vyplavil substrát.

7) Netrpělivost


Ze začátku byla netrpělivost mým největším nepřítelem. Zdálo se mi, že moje rostlinky nerostou tak rychle, jak jsem si představovala, a přestávalo mě to bavit. Časem jsem se ale naučila respektovat, že každé semínko klíčí jinak dlouho, a to, že ani po dvou týdnech se mi v květináčku nic nezazelená, neznamená, že je vše ztraceno. Některá semínka potřebují mnohem delší dobu na to, aby naklíčila.


Pokud máte obavy, že svojí trpělivost nedokážete ovládat, ani tak si nemusíte zoufat. Prostě se zaměřte na rostliny, které rychle klíčí - např. řeřichu, fazole, nebo hrách.